Přinášíme vám exkluzivní rozhovor s
fotbalistou Lukášem Vraštilem, který se od prvních krůčků metody Aligator
účastní všech tréninkových kempů. V současnosti má na kontě 68 startů v první
české lize (3 góly) a 38 startů ve druhé lize (1 gól), dvě branky ještě Lukáš
přidal v pohárových utkáních. Zároveň nasbíral 7 startů za reprezentaci U21.
Momentálně hájí barvy druholigového týmu FC Zbrojovka Brno.
Poprvé jsem
se setkal s touto metodou v Ústí nad Labem, kde jsem rok působil.
Z vedení přišel pokyn, že všichni hráči A-mužstva budou dělat patrony
mládežnickým týmům. Náhodou jsem si vybral tým U-15 trénovaný panem Jakubem
Pintravou. Když jsem přišel poprvé na trénink, zapojil jsem se do tréninku
s klukama, kterým bylo 15 (mně bylo 21 a byl jsem členem národního týmu do
21 let). Již po 5 minutách tréninku jsem pochopil, že v některých
individuálních dovednostech za klukama dost zaostávám. Od té chvíle jsem nebyl
jen patronem týmu, ale chodil jsem s nimi trénovat ve volném čase.
Pochopil jsem, že se jedná o revoluční tréninky, které možná nevede žádný jiný
trenér v České republice, a které mě mohou jako sportovce o level nebo
možná hned levelů několik posunout k mému cíli – hrát první Bundesligu.
V čem
je tato metoda odlišná od klasického tréninku? A na co se nejvíc zaměřuje?
Pro mě je
tato metoda jedinečná hned v několika věcech. V první řadě se jedná o
skladbu tréninku a jeho plynulost. Mezi jednotlivými cvičeními jsou jen
nepatrné prostoje, nezbytné pro odpočinek hráčů. Přechází se plynule od cvičení
ke cvičení a celá tréninková jednotka má tak spád a mnohem více hráče baví. Co
se týká jednotlivých cvičení, je pro mě jako hráče vychovaného v českém
prostředí, zcela revoluční způsob rozcvičení, kdy se využívá tonizace pro
fotbal důležitých svalových partií společně s life-kinetic cvičeními
namísto klasického statického, nezáživného protahování jednotlivých svalů.
Pokud jde o samotné cvičení v hlavní části tréninku, mohu zmínit hned
několik výjimečností. V první řadě se jedná o cvičení a tréninkové metody,
které trénují koncentraci hráče, která je naprosto základním prvkem vrcholového
sportu. Dále jsou pak cvičení jedinečná v zapojení hned několika smyslů
zároveň, následné vyhodnocení situace na základě získaných podnětů. Tento
komplexní rozvoj posouvá jedince ve všech dovednostech, kdy v jednom
cvičení musí reagovat na podnět spoluhráče, sám dávat informaci spoluhráči
jinému, přihrát nohou a například přijmout míč do ruky, to vše za 6 vteřin
s dokonalým vyhodnocením situace, posouvá hráče mílovými kroky oproti
klasickému českému ,,kam přihraješ, tam běžíš“, které naučí hráče maximálně
strojovému chování bez jakéhokoliv progresu. Metoda, jak už jsem řekl, se
zaměřuje hlavně na rozvoj precizní práce jedince pod tlakem a následně i
spolupráci se spoluhráči. Rozvíjí vyhodnocování situací na základě několika
podnětů a podporuje kreativitu k vyřešení situace. V každém cvičení
je důraz na preciznost v práci s míčem a technické dovednosti.
V čem
ti nejvíce pomohla v tvé fotbalové kariéře?
Zejména mi
pomohla jen tím, že jsem se s ní mohl seznámit a trénink po tréninku do ní
pronikat. Tím mi otevřela tréninkové možnosti. Samotný trénink této metody mě
pak učí rychle pracovat s míčem a reagovat elegantně pod tlakem na vzniklé
situace. Učí mě také pracovat s míčem a zároveň s tím pobízet
spoluhráče nebo mapovat herní prostor. Díky této metodě nejsou mé oči fixované
pouze na míč, což mi poskytuje výhodu před protihráči.
Musel ses
hodně soustředit v jednotlivých cvičení?
Koncentrace
je pro tuto metodu zcela stěžejní. Pokud se hráč na cvičení nekoncentruje, nemá
šanci správně reagovat a zvládat tréninková cvičení. Jak jsem již zmínil u
první odpovědi, z mého pohledu je to koncentrace a nastavení hlavy, co
rozhoduje o úspěchu a neúspěchu, a je zásadní aby se koncentrace trénovala.
Tato metoda to splňuje maximálně.
Jsou věci,
které sis z tréninků odnesl využitelné v utkání?
Jednoznačně.
Veškerá cvičení mě připravují na zápas. Každé cvičení této metody mě dostává do
situace, kdy řeším několik podnětů z okolí, vyhodnocuji je a snažím se je
správně vyřešit. Přitom pracovat dokonale s míčem. V zápase se tyto
situace střídají jedna za druhou. Zápas je podle mě jen sled tréninkových
situací.
Myslíš si,
že kdybys měl takto nastavený trénink posouval by ses rychleji?
Na tuto
otázku jsem již nepřímo odpověděl v některé z předešlých odpovědí.
Nerad používám slovo ,,kdyby“, nicméně z mého pohledu je tomu tak. A nejde
jen o to, že rychleji, ale i o to, že bych měl možnost se posouvat dál. Tato
tréninková metoda klade čím dál větší tlak ve složitějších situacích a tak
posouvá jejich limity. Zatímco jiné tréninkové metody pouze opakují cvičení bez
progresu, který posouvá jejich úroveň. A co víc, tato metoda klade důraz na pro mě
důležité věci, jimiž jsou koncentrace, kontrola míče a správné vyhodnocení
situace. Samozřejmě, že nemůžu s jistotou říci, že kdybych tak trénoval,
posouval bych se dál. Nicméně jsem přesvědčený, že by tomu tak bylo. To je
důvod, proč pana trenéra Pintravu již několik let v před přípravném období
vyhledávám a využívám jeho pro mě skvělých tréninkových metod.
